Máma, Táta, Anička a Honzík - to je parta, která vyrábí vynikající cidery.

Rozhovor: Jak vzniká oblíbený cider Tátův sad

Manželé Abtovi utekli za Prahu a ubytovávají hosty na krásném statku. K tomu vyrábějí vynikající cidery Tátův sad,

po kterých šílí nejen pražská Náplavka. Na jejich začátky a výrobu jsme se zeptali přímo Mámy, tedy Katky Abtové.

Píšete na webu, že jste utekli z Prahy. Co byl ten impulz?

Když jsme se s mužem před dvaceti lety seznámili v naší rodné Praze, on se věnoval obchodu, já budovala kariéru marketingového stratéga. Od rána do večera v kanceláři, pak trocha zábavy, „dvapluskáká“ v Nuslích a syn, který nechtěl chodit ven, protože na rozdíl od dob našeho dětství, všichni jeho kamarádi seděli doma. Vždy jsme si pohrávali s myšlenkou starého domu v někde v přírodě, dál od města. Jeden rok jsme tak využili příležitost strávit prázdniny v Líšnici u Prahy, v opuštěném domě na statku s koňmi. Každé ráno jsme tam odsud jezdili do práce se slepičincema na botách a konečně jsme se cítili šťastní. V září se nám logicky zpátky do města nechtělo. Po dvou letech se nám podařilo koupit sousední rozpadlý statek. 

Vzpomenete si, kdy jste poprvé ochutnali cider?

Poprvé to bylo na večírku u strejdy. Divný, zkvašený, kyselý… žádná láska na první doušek. Opravdu nám cider zachutnal až při našich cestách po Bretani a Normandii. A pak když ho začal vyrábět kamarád z Mníšku pod Brdy. To jsme mu naprosto propadli. 

 Jak vás napadlo vyrábět cidery a nejen mošty?

My jsme ciderem začínali, mošty byly vždy jen taková bokovka.  Na začátku jsme si pronajali dva nedaleké jabloňové sady, o kterých jsme věděli, že jsou plné krásných starých stromů, původních odrůd, o které se ale nikdo nestará a jejichž plody nesklízí. Manžel koupil zahrádkářský lis s drtičem a velké lorny, ve kterých se jablka před lisováním myla. Když mi oznámil svůj plán, udělat „zkušebních“ 14 tisíc litrů, tak mne málem odvezli. Tvrdil, že to v „malém“ nemá smysl zkoušet, protože nebude jasné, jak to kvasí a hlavně – kdyby se to povedlo, tak ať to chvíli vydrží. Jelikož do té doby nikdy nezkvasil ani okurku, tak byl předpoklad, že tím budeme zalévat pastvinu. První půl rok to fakt vypadalo na vylití. Ne že by cider vykazoval nějaké vady, ale bylo to hrozně kyselé. Pak se najednou chuť zlepšila, kyseliny se vyhladily a po roce už jsme chodili pravidelně se džbánkem k nerezové studánce.

Jak se vlastně doplňuje ubytování u vás na statku a výroba cideru?

Já myslím, že skvěle. Hosté, kteří k nám přijíždí bydlet, s radostí objevují náš cider, vidí, že to fakt všechno děláme vlastníma rukama. Když nejezdí po výletech, užívají si vesnický klid se skleničkou cideru přímo u zdroje. Nezřídka odjíždějí domů s cinkajícím nákladem. 🙂 

Kolik lidí čítá Tátův sad a Líšnická stodola?

No přeci Mámu, Tátu, Aničku a Honzíka. A taky Vaška, který pomáhá Tátovi v sadech nebo v ciderovně. A nesmíme zapomenout na zlatou paní Součkovou, která nám již deset let pomáhá s chodem domácnosti tam, kde nestíhám já. 

Kolují kolem cideru nějaké mýty? Na co se vás lidi nejčastěji ptají?

Cider je u nás stále poměrně mladý nápoj. Proto se dodnes setkáváme s lidmi, kteří se ptají, co to vlastně je. Myslí si, že je to “jablečné pivo” případně “pivo říznuté jablečným moštem”. Tak vysvětlujeme a vysvětlujeme… Že technologií výroby se cider podobá nejvíce vínu, že se jedná o fermentovaný mošt. Že při řemeslné výrobě, kterou jdeme my, není potřeba používat žádnou chemii a dochucovadla. A hlavně, že po dobrém cideru nebolí hlava a je s ním legrace.

Vypadá to, že je u vás ohromná pohoda!

Ono je otázka, co pro koho znamená pohoda. Pro nás to je pocit dobře odvedené práce. Když si večer sednete před chalupu, jste celí upachtění, ale tu práci za sebou vidíte. Takže ano, je to pohoda, vykoupená hromadou práce. A nejvíc je, když nám pijani cider pochválí. 🙂 Vrásky nám dělá snad jen dlouhodobý nedostatek srážek a tím pádem malé přírůstky jabloní v sadech, které jsme okolo statku vysázeli. Těžké časy, myslím, potkají občas každého. My máme to štěstí, že jsme na všechno dva, že si pomáháme a děláme věci, které nám dávají smysl.

Katko, které z ovocných vín vás zaujalo od Rybízáka?

Nealkoholická vína a samozřejmě klasický Rybízák. Černý rybíz je náš velký ovocný favorit!