Tradiční Velikonoce si asi většina z nás představí jako ty z Ladových pohádek. Krojům a polévání vodou – alespoň ve větších městech – odzvonilo. Jak to ale mají ve světě? V některých zemích jsou velikonoční zvyky a tradice vskutku morbidní, jinde naopak mnohem krásnější než u nás.

Jak se slaví Velikonoce v Austrálii a na Filipínách

Austrálie bere oslavy Velikonoc velmi vážně a určitě nepřeháníme, když řekneme, že jsou pro ně důležitější než Vánoce. Zatímco u nás jsou Velikonoce jarní svátky, v Austrálii se slaví na podzim, kdy jsou – podobně jako u nás – obchody přeplněné velikonočním zbožím. Na Velký pátek jsou pak obchody bez výjimky zavřené.

Vzhledem k mnoha národnostem, které tu žijí, mají velikonoční tradice různé podoby. Tradiční jsou rodinné a přátelské pikniky, kde se pitím, jídlem a smíchem nešetří. Tradičním pokrmem jsou tzv. „Hot Cross Buns”, což jsou sladké housky či malé mazance s rozinkami a křížem na vrchu.

Protože jsou Australané velmi nábožensky založení, mše v kostele je pro ně samozřejmostí. Mezi oblíbené velikonoční tradice mezi dětmi je Egg Hunt, při kterém děti hledají v zahradách či po domě poschovávaná vajíčka – ty tam samozřejmě ukryl velikonoční zajíček.

Jak se slaví Velikonoce na Filipínách

Filipínské Velikonoce se od těch ostatních hodně, ale hodně liší. Z našeho pohledu jsou jejich velikonoční zvyky až kruté a těžko pochopitelné. Na Filipínách, ve městě San Fernando, totiž organizují průvody, během kterých velmi autenticky napodobují poslední Kristovu cestu. Mladí se nechávají bičovat do krve – břemeny či bambusem – a jiní věřící se dokonce nechávají přibít na kříž jako Ježíš Kristus.

I přes opakované odsouzení církví se tento velikonoční zvyk drží velké oblibě a každoročně sem tato bolestivá podívána táhne davy turistů. Nemluvě o novinářích, kteří by se snad i ušlapali, aby byli mučedníkům co nejblíže.

Velikonoce v USA, Kanadě a Mexiku: od skromnosti po pompéznost

Amerika všechno prožívá stokrát intenzivněji než zbytek světa, takže ani Velikonoce nejsou výjimkou. Rodiny spolu během velikonoční soboty zdobí vajíčka a děti je o velikonoční neděli hledají v domě a na zahradě. Přímo v New Yorku je oblíbenou velikonoční hrou Egg Rolling, při které děti ve věku do osmi let soutěží v kutálení vajíček.

Mezi tradiční velikonoční pokrmy v USA patří pečená šunka, sladké brambory, zelenina nebo pečené jehněčí. A co velikonoční dekorace? Jsme přece v Americe, tady se s nimi nešetří a vše je naprosto pompézní.

Velikonoce v Kanadě jsou mnohem skromnější. Mezi hlavní tradice patří Egg Hunt neboli hon na vajíčka. Tradičními pokrmy jsou míchaná vajíčka s javorovým sirupem a také Hot Cross Buns, což jsou nadýchané buchty podobné chlebu naplněné rybízem a kořením. Největší velikonoční událostí v Kanadě je zimní festival v Quebecu.

Jakékoliv oslavy v Mexiku slibují velkou show, barvy a temperamentní muziku. Ani o Velikonocích tomu není jinak. Oslavy probíhají zhruba dva týdny a liší se podle regionů. Některé tradice jsou přesto společné, například pálení krabic a obrázků symbolizujících Jidáše. Na Popeleční středu je velkým hitem capirotada z rozinek, másla, banánů a jiných ingrediencí mexické kuchyně. Maso je v tento den (a všechny pátky během Velikonoc) zapovězené.

Bohužel stejně jako na Filipínách i v Mexiku jsou některé velikonoční tradice bolestivé. Městečko Ciudad Santos (Město svatých) pořádá bičování mladíků-mučedníků, kteří si nesou těžké dřevěné kříže.

Velikonoce v Norsku a ve Finsku: pohoda a detektivky

Ve Finsku se slaví spíše Masopust než Velikonoce. Na bohoslužby Finy moc neužije. Volný čas raději využívají k ozdobení svých domovů kuřátky, ptáčky, králíčky a obarvenými vejci. Typické je koledování v kostýmech čarodějů a čarodějek.

Na stole byste našli spoustu lahodných pokrmů, ale také jeden velmi neobvyklý… Jmenuje se mämmi a je to hnědá ovesná kaše vyrobená z vody a slazeného žitného sladu. Je to jeden z nejstarších tradičních pokrmů na Velikonoce, jež se pomalu peče v lepenkových krabicích vyrobených tak, aby vypadaly jako košíky z březové kůry.

Pětidenní Velikonoce v Norsku se točí kolem speciálního pečiva a… kolem velikonoční detektivky! Té říkají påskekrim a klidně ho můžeme označit za samostatný žánr, který patří během Velikonoc k těm nejžádanějším. Påskekrim válí také na televizních obrazovkách a v novinách. Právě noviny tisknou každoročně články, z nichž se mohou čtenáři pokusit odvodit, kdo je pachatelem.

Velikonoce v Chorvatsku: tradiční a lahodné

Pro Chorvaty jsou Velikonoce nejdůležitější náboženské svátky v roce a patří k nim vše, co byste od toho čekali: půst, návštěvy kostelů, spousta dobrého jídla (nejdřív ale 40denní půst) a velikonočních zvyků. V každém městě či oblasti jsou zvyky trochu jiné. V Dalmácii mají Žudije, kdy se 12 mladíků převlékne za římské vojáky. Jejich úkolem hlídání oltáře do Veliké soboty. Hlídání oltáře představuje stráž u Ježíšova hrobu.

Nechybí ani barvení vajíček zvaných pisanica. To nejhezčí vajíčko si dívky schovávají pro svou lásku. Také ošklivá vajíčka najdou své uplatnění, a to při hře zvané „tuckanje“, která spočívá v ťukání vajíček jedno o druhé. Prasklé vajíčko ze hry vypadává. Velikonoční tabule Chorvatů se skládá z jarní zeleniny, šunky a vajec. Nejvíc se ale stejně každý těší na pogaču – slaný chléb plněný sýrem.

Velikonoce v Itálii a Řecku: půst, hodování a rozbíjení džbánů

Italská Pasqua jsou velikonoční svátky zasvěcené půstu a karnevalům. Nejsvátečnějším dnem je pro Italy Velikonoční neděle. To se sejde celá rodina a hodují, co hrdlo ráčí. Na velikonoční tabuli se objevují slané koláče s vajíčkovou náplní, preclíky a tradiční moučníky z kynutého těsta ve tvaru holubice. Papež v tomto období vede pobožnost křížové cesty kolem Kolosea a v neděli slouží na náměstí svatého Petra mši. Nad tou se sejde celá rodina u televize nebo nad rádiem.

Velikonoce v Řecku patří mezi nejdůležitější svátky roku – přece jen je tu stále mnoho věřících, takže velikonoční s svátky mají mnohem duchovnější charakter. Celý týden probíhají mše a na Velký pátek se z kostela vynáší Kristovo tělo. Vše je zahaleno do černé, zní smuteční zvony a také lidé v procesí jsou smutečně oblečeni.

Malování vajíček je velikonoční tradicí, která se drží v mnoha zemích.

Chtěli byste si někdy beztrestně ulevit tím, že něco rozmlátíte na kousíčky? Na Korfu a Zakynthosu mají poměrně veselou velikonoční tradici. Jakmile tam na Bílou sobotu v pravé poledne zazní signál v podobě kostelních zvonů, lidé hází na ulici hliněné amfóry nebo džbány plné vody.

Francouzské a španělské Velikonoce: rodina a víra na prvním místě

Velikonoce zvané Pâques nemají ve Francii náboženský podtext. Jak byste možná od Francouzů čekali, i Velikonoce se točí kolem gastronomie. Na francouzskou velikonoční tabuli patří nejen různě upravené jehněčí či vepřové maso, ale také jarní zelenina, fazolky, sladký beránek, briošky, ovoce a čokoládové a marcipánové pochoutky.

Co se týče zvyků a tradic, za zmínku stojí Velký Pátek – Vendredi Saint.  V celé Francii nezvoní zvony. Ty totiž podle legendy odlétly do Říma pro vejce, která při zpáteční cestě rozhází do zahrad a domů. Děti je pak hledají a nachází nejen vajíčka, ale i speciální sladkosti. Ačkoliv se to nezdá, Francouzi jsou velcí šprýmaři. Jeden takový velikonoční žertík spočívá v připevnění papírové ryby na záda. Tento vtípek má jméno poisson d’avril.

Věřící Španělé o Velikonocích pořádají různá velká procesí se sochami Ježíše Krista. Na Velký pátek ráno se z kostelů vynášejí sochy Virgen de la Macarena a Virgen de la Esperanza – naděje. “Ceremoniál” berou opravdu vážně a ve vší pompéznosti. Nicméně na jihu Španělska jsou oslavy veselejší a barevnější. Karnevaly zaplaví ulice. Oslavy začínají volbou královny a vrcholí na masopustní úterý.

I přes tyto velkolepé oslavy jsou pro Španěly Velikonoce hlavně o rodině a setkání se ve zdraví u jednoho stolu. Velikonoční tabule se skládá z mnoha úžasných jídel, tím hlavním je masová pečeně a sladké velikonoční bochánky, do kterých se vtlačují natvrdo uvařená barvená vejce. Kdo v bochánku najde plastového panáčka,  ten bude mít podle tradice štěstí.

Anglie a Irsko na Velikonoce:

V Anglii je nejdůležitějším dnem Masopustní úterý neboli Shrove Tuesday. Možná už jste o něm slyšeli pod jménem Pancake day (Palačinkový den) a ano – je hlavně o palačinkách. Původ zvyku není zcela jasný, ale podle některých historiků nejspíše souvisí s nadcházejícím půstem, kdy se nesmí jíst másla a vejce. S tímto dnem je spojený speciální palačinkový závod ve městě Olney, kterého se smí zúčastnit jen dámy. Ty musí uběhnout trať dlouhou 375 metrů s pánví s rozpáleným olejem a palačinkou. Snadné? Má to háček: Závodnice jsou oblečené v sukni, zástěře a čepečku – no zkuste si v tom běhat i bez pánve s palačinkou! Tím to ale nekončí. Při běhu musí palačinku třikrát otočit ve vzduchu.

Velikonočních zvyků je v Anglii celá řada, ale koledování mezi nimi nenajdete. Vyšlehání tu považují za pohoršující. Nicméně ani oni nejsou bez úplná neviňátka. Druhé pondělí po Velikonocích manželky přivazují své muže k židli a pustí je jen za výkupné v podobě drobných. Druhý den si manželé role vymění. Oblíbenou tradicí je tu také Egg Hunt a také Easter Bonnets, která spočívá v nošení speciálně vyrobených velikonočních kloboučků do školy a na nedělní sváteční bohoslužbu.

V Irsku jsou Velikonoce podobné. Zdejším posvátným dnem je Velký pátek, kdy byste neměli dělat nic užitečného jako např. pálení dřeva, rybaření nebo zabíjení chovných zvířat. Víkendové velikonoční oslavy probíhají v duchu tanečních soutěží či závodění v koulení vajíček z kopce dolů. Téměř až povinností je, aby si každý Ir našel vejce označené křížem, které musí sníst. Čím více, tím lépe.

Velikonoce v Polsku a na Slovensku: beránek, kostely a svěcení jídla

Slovensko má velmi podobné velikonoční zvyky jako my. Na Velikonoční pondělí chodí s pomlázkou (korbáčem) vyšlehat dívky, aby byly zdravé. Ty jim za odměnu dávají malovaná vajíčka, barevnou stuhu na pomlázku, ale dokonce i peníze. Menším koledníkům je odměnou čokoládový zajíc nebo čokoládová vajíčka. Zatímco my máme beránka, naši sousedé si pochutnávají na zakulaceném bochánku zvaném paška. Východní Slovensko si libuje v polévání děvčat vodou, ale někteří kluci je nemilosrdně hodí do potoka či rybníku. 🙂 Odměnou má být pevné zdraví a duševní síla. Slováci mají navíc velmi milý zvyk, který by jistě ocenila i nejedna Češka: Po Velikonočním pondělí následuje tzv. odplatné úterý, kdy chodí na pomlázku dívky a šlehají chlapce, kteří s nimi neměli slitování předchozí den.

Makowiec je v Polsku oblíbený nejen na Velikonoce.

V katolickém Polsku se všechno točí kolem kostelů. Na bohoslužbě si lidé nechávají posvětit jídlo uložené ve slavnostně ozdobeném košíku. V košíku zpravidla bývá šunka či klobása, chléb, sůl, křen a někdy také ryby. Další zvyk se točí také kolem jídla. Poláci pečou bábovku z kynutého těsta. V domácnosti, kde se lidé hádají, bábovka prý vůbec nenakyne. Potíže během pečení mohou nastat i tehdy, vkročí-li do kuchyně muž. Na velikonoční tabuli byste našli jako u nás beránka, moučník s mnoha náplněmi zvaný mazurek nebo třeba sekanz (pečivo připomínající korunu stromů). Stejně jako na Slovensku a u nás i tady je oblíbeným zvykem polévání vodou.

Rakouské a německé Velikonoce: místo koledníků velikonoční zajíček

Možná vás to překvapí, ale v Německu se na Velikonoce nekoleduje. Pomlázku tu neznají. Tady se žije pro velikonoční trhy, které najdete snad v každém městě. Nejvíc stánků pravděpodobně najdete s pestře malovanými kraslicemi, typickým velikonočním pečivem (Osterzopf) a samozřejmě i zajíci v mnoha provedeních. Také lidových slavností, sportovních akcí a poutí pořádají opravdu hodně a zabaví se celá rodina.

Hlavním motivem je velikonoční zajíček a pestrobarevné kraslice. Právě od zajíčka dostávají děti drobné dárky. A nejen to. Děti si vyrábí malá slaměná hnízda, která pak rodiče ukryjí různě po domě a schovají do nich vajíčka, která tam “snesly” lišky, zajíčkové, čápi a kohouti (záleží na oblasti). Do her se posledních pár let zapojují i dospělí – jen nehledají čokoládu, nýbrž pivo.

Velikonoce v Rakousku jsou velmi náboženské, přesto je slaví i mnoho nevěřících. Nejdůležitějším dnem je tu víkend před Velikonočním pondělí. Pátek je zasvěcen půstu, nicméně o víkendu už se slaví a hoduje – mimochodem symbolem rakouských Velikonoc jsou preclíky ve tvaru věnečku, které mizí z talíře úplně sami.

Ani v Rakousku nemají pomlázku a koledníky. Místo toho děti hledají schovaná vajíčka, která po domě či zahradě ukryl velikonoční zajíček a poté soupeří v tom, kdo komu vajíčko nakřápne. Zajímavostí je tu zvyk, kdy si lidé vyznávají lásku, konkrétně čtvrtou postní neděli. Láska se vyznává darováním zdobených perníkových srdcí.